Exkurz: Jak se farmář dostal k dobytku

Období neolitu představuje přechod lidí od lovců a sběračů k usedlým zemědělcům, kteří se zabývali zemědělstvím a chovem zvířat. Ve střední Evropě se tento „nový způsob života“ rozšířil podél Podunají přibližně od roku 5500 př. n. l. – což znamená, že rakouští zemědělci se mohou ohlédnout za pozoruhodně dlouhou tradicí!

(viz.) http://de.wikipedia.org/wiki/Jungsteinzeit#Neolitická_revoluce)

Lidé v prehistorické Evropě chytali a domestikovali původní divoká zvířata. Nejprve to byly ovce a kozy, později skot a prasata. Tato koexistence nabízela všem zúčastněným značné výhody – protože v prehistorické Evropě byli vlci a medvědi spolu s lidmi na vrcholu potravního řetězce. Lidé zajišťovali bezpečnost svých zvířat a poskytovali jim dostatek potravy; na oplátku dostávali vlnu na textil, mléko a maso. S pasením stád a ochranou farem jim pomáhali psi, kteří žili po boku lidí již několik tisíciletí a velmi se podobali dnešním velkým plemenům psů.

Po mnoho staletí se v této komunitě jen málo změnilo. Až v době železné, kolem roku 1000 př. n. l., se objevila domácí slepice, která své majitele obohatila vejci a hřejivým peřím. Domácí husy nejprve chovaly germánské kmeny a Římané; tito lidé si s sebou do našich zeměpisných šířek přinesli i kočku během svého postupu přes Alpy.

Ačkoli se koně v Evropě chovali již od roku 1500 př. n. l., používali se téměř výhradně k jízdě na koni. Až v raném středověku poskytl selektivní šlechtění některým plemenům koní dostatečnou robustnost k efektivnímu využití jako soumarská a pracovní zvířata ve spojení s novými postroji. Nakonec se ve vrcholném středověku na farmy dostali také králíci a domácí zajíci.

(viz.) http://www.ooegeschichte.at/epochen/urgeschichte/neolithikum/lebens-und-wirtschaftsform/ackerbau-und-viehzucht/ (ve spojení s články na Wikipedii o příslušných zvířatech)

Nejstarší zemědělci zajišťovali stabilní dodávky potravin, které umožnily vznik větších a trvalých osad: dali do pohybu tzv. neolitickou revoluci.

A nahrazením pohodového dobytka silnými koňmi jako pracovními zvířaty dokázali zemědělci ve středověku masivně zvýšit své výnosy – teprve potom bylo možné zajistit zásobování celých měst.

Dějiny civilizace jsou proto ve velmi podstatném smyslu také dějinami zemědělství.